Projekt křížová cesta

Lumír Hradil (*1957, Frýdek-Místek) – středoškolský učitel, věnuje se výtvarné tvorbě od mládí, studoval soukromě u akad. malířky E. Servátkové v letech 1967-1977, pravidelně vystavuje na kolektivních výstavách především kresbu a grafiku.Technickému smaltu se věnuje asi sedm let, několikrát smalty vystavoval. Je členem Dílny uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí, členem Pobeskydského spolku přátel výtvarného umění ve Frýdku-Místku.

„Filozofické a meditativní náměty v mé tvorbě sice převažují, ale takto rozsáhlý a vlastně nesčetněkrát ztvárněný příběh, u nějž je třeba udržet myšlenkovou i výtvarnou provázanost, byl pro mne velkou výzvou. Aby korespondovalo výtvarné pojetí s prostředím Křížového vrchu, bylo potřeba uvědomit si, že barevnost musí být omezená a že si spojení s kamenem kapliček vynucuje monumentalizující polohu. Mé ztvárnění vychází z tradičního pojetí 14 zastavení, tedy naklánějící se kříže, tváře, siluety … Studijní kresby zabraly několik měsíců práce a posloužily mi jako tvarový a kompoziční základ, který byl dále zjednodušován až téměř do polohy symbolů. Barevná škála, jejímž základem jsou odstíny modré, má odlehčit prostor a navodit atmosféru bezčasí a stále platného odkazu na naše kulturní a duchovní kořeny.“

Podkladem jednotlivých výjevů zastavení je ocelový plech v základním – černém smaltu, který umožňuje správné přilnutí dalších vrstev smaltů barevných. Byla zvolena technika nanášení více barevných vrstev, které byly postupně jedna po druhé vypalovány. Smaltovací břečka je roztok tvořený skelnou fritou, jílovitou hlinkou, barevnými pigmenty a vodou, je možné ji v tenkých vrstvách nanášet štětcem, stříkáním, litím a dalšími způsoby. Může být průhledná i krycí. Práce s ní vyžaduje jiné dovednosti než běžná malba. Každá vrstva musí být před výpalem v peci důkladně prosušena, zbavena co největšího množství vody. Samotné pálení probíhá při teplotách kolem 800°C po dobu 5-8 minut, následuje vytažení z pece a chladnutí na odkládacím ocelovém stole. Poté je možné nanášet další vrstvy. Malou reportáž s ukázkami procesu tvorby, si můžete stáhnout zde.

Smalt je ve své podstatě skelná vrstva natavená na ocelový podklad a jako se sklem by se s ním mělo zacházet. Povrch je tedy odolný, poškození hrozí jen odprýsknutím při pádu nebo úderem ostrého předmětu, popř. násilným ohýbáním. Úspěšně odolává povětrnostním vlivům, je ale lépe chránit jej před dlouhodobým přímým působením vody.

Práce byla realizována v Dílně uměleckého smaltu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Podhorské město Frýdlant má dlouhou tradici smaltéřství, která sahá do 1. poloviny 19. století, ovšem se změnami po roce 1990 průmyslová výroba postupně zanikla. Pokusem o udržení smaltéřství v Pobeskydí bylo založení asociace Email art v roce 1997, která posunula smalt do oblasti výtvarného umění. Současný spolek Dílna uměleckého smaltu navazuje na činnost již zaniklé asociace a snaží se smalt propagovat nejen mezi výtvarníky, ale i mezi uměnímilovnou veřejností.

Mgr. Jana Hradilová, DUS, spolek, Frýdlant nad Ostravicí